Read the Bible

¹ Každý velekněz, vybraný z lidí, bývá ustanoven jako zástupce lidí před Bohem, aby přinášel dary i oběti za hříchy.² Má mít soucit s těmi, kdo chybují a bloudí, protože sám také podléhá slabosti.³ A proto je povinen přinášet oběti za hřích nejenom za lid, ale i sám za sebe.⁴ Hodnost velekněze si nikdo nemůže přisvojit sám, nýbrž povolává ho Bůh jako kdysi Árona.⁵ Tak ani Kristus si nepřisvojil slávu velekněze sám, ale dal mu ji ten, který řekl: 'Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.'⁶ A na jiném místě říká: 'Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.'⁷ Ježíš za svého pozemského života přinesl s bolestným voláním a slzami oběť modliteb a úpěnlivých proseb Bohu, který ho mohl zachránit před smrtí; a Bůh ho pro jeho pokoru slyšel.⁸ Ačkoli to byl Boží Syn, naučil se poslušnosti z utrpení, jímž prošel,⁹ tak dosáhl dokonalosti a všem, kteří ho poslouchají, stal se původcem věčné spásy,

¹⁰ když ho Bůh prohlásil veleknězem podle řádu Melchisedechova.¹¹ O tom by bylo mnoho co mluvit, ale je těžké vám to vyložit, protože nejste ochotni slyšet.¹² Za takovou dobu už byste měli být sami učiteli, a zatím opět potřebujete, aby vás někdo učil abecedě Boží řeči; potřebujete mléko, ne hutný pokrm.¹³ Každý, kdo potřebuje mléko, protože nepřivykl slovu spravedlnosti, je jako nemluvně.¹⁴ Hutný pokrm je pro vyspělé, pro ty, kdo mají cvičením své smysly vypěstovány tak, že rozeznají dobré od špatného.