Read the Bible

¹ I povolal Jákob své syny a řekl: "Sejděte se, oznámím vám, co v budoucnu vás potká.² Shromážděte se a slyšte, synové Jákobovi, slyšte Izraele, svého otce.³ Rúbene, tys můj prvorozený, síla má a prvotina mého mužství; povzneseností a mocí překypuješ.⁴ Přetekls jak vody; nebudeš však první, protože jsi vstoupil na otcovo lože. Tehdy znesvětils je. Na mé lůžko vstoupil!

⁵ Šimeón a Lévi, bratři, jejich zbraně - nástroj násilí.⁶ V jejich kruh ať nevstupuje moje duše, s jejich spolkem zajedno ať není moje sláva, neboť v hněvu povraždili muže, ve svém rozvášnění ochromili býky.⁷ Buď proklet jejich hněv, že byl tak prudký, jejich prchlivost, že byla tak krutá. Rozdělím je v Jákobovi, rozptýlím je v Izraeli.

⁸ Tobě, Judo, tobě vzdají čest tví bratři. Na šíji nepřátel dopadne tvá ruka; synové tvého otce se ti budou klanět.⁹ Mládě lví je Juda. S úlovkem, můj synu, vystoupil jsi vzhůru. Stočil se a odpočíval jako lev, jak lvice. Kdo ho donutí, aby povstal?¹⁰ Juda nikdy nebude zbaven žezla ani palcátu, jenž u nohou mu leží, dokud nepřijde ten, který z něho vzejde; toho budou poslouchat lidská pokolení.¹¹ Své oslátko si přiváže k vinné révě, mládě své oslice k révoví. Oděv svůj vypere ve víně, háv knížecí v krvi hroznů.¹² Oči bude mít tmavší než víno, zuby bělejší než mléko.

¹³ Zabulón se rozloží až k břehům moře, tam, kde lodě kotví, dosáhne až k Sidónu svým bokem.¹⁴ Isachar, to kostnatý je osel. Mezi dvěma ohradami odpočívá.¹⁵ Uviděl, jak dobré odpočinutí mít bude a že rozkošná je země; sehnul hřbet a břemena nosil, podrobil se otrockým pracím.¹⁶ Dan, ten povede pře svého lidu jako jeden z kmenů Izraele.¹⁷ Hadem na cestě buď Dan, buď na stezce růžkatou zmijí, jež do paty uštkne koně, že se jeho jezdec skácí nazpět. -¹⁸ Ve tvou spásu naději jsem složil, Hospodine!¹⁹ Na Gáda se vrhne horda, on však hordě té do týla vpadne.²⁰ Ašerův chléb bude tučnost sama, lahůdky i králům bude skýtat.²¹ Neftalí, laň vypuštěná, promlouvá úchvatnými slovy.

²² Josef, toť mladý plodonosný štěp, plodonosný štěp nad pramenem, přes zeď pnou se jeho ratolesti.²³ Hořkostí ho naplnili, ohrožovali ho, střelci úklady mu nastrojili.²⁴ Jeho luk si zachová svou pružnost, jeho paže svoji svěžest. Z rukou Přesilného Jákobova vzejde pastýř, kámen Izraele,²⁵ z rukou Boha tvého otce. Kéž pomáhá tobě, kéž ti Všemohoucí žehná shora hojným požehnáním nebes, hojným požehnáním tůně propastné, jež odpočívá dole, hojným požehnáním prsů, požehnáním lůna.²⁶ Požehnání tvého otce překonají požehnání horstev věčných, pahorků dávnověkých dary vytoužené. Ať přijdou na hlavu Josefovu, na temeno zasvěcence mezi bratry.²⁷ Benjamín svůj úlovek rve jako vlk, co odvlekl, požírá hned ráno, večer dělí kořist."

²⁸ To jsou všechny izraelské kmeny, celkem dvanáct, a toto k nim mluvil jejich otec, když jim žehnal. Každému požehnal zvláštním požehnáním.²⁹ Také jim přikázal: "Až budu připojen ke svému lidu, pochovejte mě k mým otcům do jeskyně, která je na poli Chetejce Efróna,³⁰ do jeskyně na poli v Makpele, naproti Mamre v kenaanské zemi; to pole koupil Abraham od Chetejce Efróna, aby měl vlastní hrob.³¹ Tam pochovali Abrahama a jeho ženu Sáru, tam pochovali Izáka a jeho ženu Rebeku, a tam jsem pochoval Leu.³² To pole bylo i s jeskyní získáno od Chetejců."³³ Když Jákob dokončil příkazy svým synům, uložil se opět na lože a zesnul. Tak byl připojen k svému lidu.