Read the Bible

¹ Dobr² Lépe je jít do domu truchlení než vejít do domu hodování, neboť tam je zřejmé, jak každý člověk skončí, a živý si to může vzít k srdci.³ Lepší je hoře než smích, neboť zachmuřelá tvář prospívá srdci.⁴ Srdce moudrých je v domě truchlení, ale srdce hlupáků v domě radovánek.⁵ Lépe je slyšet důtku od moudrého než poslouchat opěvování od hlupáků,⁶ neboť jako praskot trní pod hrncem je smích hlupáka. I to je pomíjivost.

⁷ Útlak i z moudrého udělá ztřeštěnce a dar ničí srdce.⁸ Lepší je zakončení věci než její počátek, lepší je trpělivost nežli povýšenost.⁹ Nepropukej v náhlé hořekování, neboť hořekování si hoví v klíně hlupáků.¹⁰ Neříkej: "Čím to je, že dny dřívější byly lepší než tyto?" To není moudré, ptáš-li se na to.

¹¹ Dobrá je moudrost, jakož i dědictví, užitečná těm, kdo vidí slunce;¹² být ve stínu moudrosti je jako být ve stínu peněz, avšak užitečnější je poznat moudrost: ta zachovává život tomu, kdo ji má.¹³ Pohleď na Boží dílo! Kdo může narovnat, co on zkřivil?¹⁴ V den dobrý užívej dobra a v den zlý si uvědom, že ten i onen učinil Bůh proto, aby se člověk nedozvěděl, co bude po něm.¹⁵ To všechno jsem viděl ve dnech své pomíjivosti: Spravedlivý hyne i při své spravedlnosti a svévolník dlouho žije i při své zlobě.¹⁶ Nebuď příliš spravedlivý ani nadmíru moudrý; proč by ses měl zničit?¹⁷ Nebuď příliš svévolný a nebuď jako pomatenec; proč bys umíral, než vyprší tvůj čas?¹⁸ Bude dobře, když se tohoto přidržíš a ono nespustíš ze zřetele; vždyť kdo se bojí Boha, ujde obojímu.¹⁹ Moudrost dává moudrému více síly, než jakou má deset mocných v městě.²⁰ Není na zemi člověka spravedlivého, aby konal dobro a nehřešil.²¹ Nevšímej si všech řečí, které se vedou, abys neuslyšel, jak tě zlehčuje tvůj otrok.²² Sám v srdci víš, žes i ty častokrát zlehčoval druhé.

²³ To všechno jsem chtěl vyzkoušet moudrostí; řekl jsem si: Budu moudrý. Ale moudrost se ode mne vzdalovala.²⁴ Daleko je to, co se stalo, hluboko, přehluboko; kdo to nalezne?²⁵ Zaměřil jsem se cele na to, abych poznal a prozkoumal a vyhledal moudrost a smysl všeho, abych poznal i hloupou svévoli a ztřeštěnou pomatenost.²⁶ A přicházím na to, že trpčí než smrt je žena, je-li léčkou, je-li její srdce síť a ruce pouta. Kdo je Bohu milý, unikne jí, hříšník jí však bude lapen.²⁷ Hleď, na to jsem přišel, řekl Kazatel, když jsem porovnával jedno s druhým, abych se dopídil smyslu,²⁸ jejž jsem stále hledal a nenalézal: Mezi tisíci jsem našel jednoho člověka, ale ženu jsem mezi těmi všemi nenalezl.²⁹ Hleď, jenom na to jsem přišel, že Bůh sice učinil člověka přímého, ten však vyhledává samé smyšlenky.