Read the Bible

¹ Jedna z žen prorockých žáků úpěnlivě volala k Elíšovi: "Tvůj služebník, můj muž, je mrtev. Ty víš, že se tvůj služebník bál Hospodina. A teď přišel věřitel, aby si vzal obě mé děti za otroky."² Elíša jí řekl: "Co mohu pro tebe udělat? Pověz mi, co máš doma." Odpověděla: "Tvá služebnice nemá v domě nic než baňku oleje."³ Řekl jí: "Jdi, vypůjč si venku nádoby ode všech svých sousedů, prázdné nádoby, ale nespokojuj se s málem.⁴ Pak jdi domů, zavři za sebou a za svými syny dveře a nalévej do všech těch nádob; plné dávej stranou."⁵ Odešla od něho a zavřela za sebou a za svými syny dveře. Ti jí podávali nádoby a ona nalévala.⁶ Když nádoby naplnila, řekla svému synu: "Podej mi další nádobu." On jí odvětil: "Už tu žádná nádoba není." Tu přestal olej téci.⁷ Šla to sdělit muži Božímu. Ten jí řekl: "Jdi prodat olej a vyrovnej svůj dluh. Potom budeš se svými syny žít z toho, co zbude."

⁸ Jednoho dne procházel Elíša Šúnemem. Tam byla znamenitá žena. Ta ho přiměla, aby u ní pojedl chléb. Kdykoli pak tudy procházel, zašel tam, aby pojedl chléb.⁹ Řekla svému muži: "Hle, vím, že muž Boží, který kolem nás často chodívá, je svatý.¹⁰ Udělejme malý zděný pokojík na střeše a dejme mu tam lůžko, stůl, stoličku a svícen. Kdykoli k nám přijde, může se tam uchýlit."¹¹ Jednoho dne tam opět přišel, uchýlil se do pokojíku na střeše a ulehl tam.¹² Pak řekl svému mládenci Géchazímu: "Zavolej tu Šúnemanku!" Zavolal ji a ona před něj předstoupila.¹³ Pravil mu: "Řekni jí: »Hle, staráš se o nás se vší péčí. Co bych pro tebe mohl udělat? Mám se za tebe přimluvit u krále nebo u velitele vojska?«" Odpověděla: "Bydlím spokojeně uprostřed svého lidu."¹⁴ I otázal se Elíša: "Co bych pro ni mohl udělat?" Géchazí odvětil: "Přece něco. Nemá syna a její muž je starý."¹⁵ Tu řekl Elíša: "Zavolej ji." Zavolal ji a ona zůstala stát u vchodu.¹⁶ Řekl: "V jistém čase, po obvyklé době, budeš chovat syna." Ona řekla: "Ne, můj pane, muži Boží, nelži své služebnici!"¹⁷ Ale žena počala a v jistém čase, po obvyklé době, porodila syna, jak jí Elíša předpověděl.

¹⁸ Když dítě vyrostlo, vyšlo jednoho dne k otci za ženci.¹⁹ Řeklo svému otci: "Má hlava, ach, má hlava!" On přikázal mládenci: "Dones je matce."²⁰ Ten je odnesl a odevzdal matce. Sedělo jí na kolenou až do poledne a zemřelo.²¹ Ona vyšla nahoru a uložila je na lůžko muže Božího, zavřela za ním a vyšla.²² Pak zavolala svého muže a řekla mu: "Pošli mi jednoho z mládenců a jednu oslici. Pospíším k muži Božímu a vrátím se."²³ On řekl: "Proč jdeš k němu dnes? Není novoluní ani den odpočinku." Řekla: "To je v pořádku."²⁴ Osedlala oslici a řekla svému mládenci: "Poháněj ji a běž, nezdržuj se kvůli mně v jízdě, leč bych ti řekla."²⁵ I jela, až přišla k muži Božímu na horu Karmel. Jak ji muž Boží zdálky spatřil, řekl svému mládenci Géchazímu: "Hle, to je ta Šúnemanka.²⁶ Běž jí naproti a zeptej se jí: »Je vše v pořádku s tebou, s tvým mužem i s tvým dítětem? «" Ona řekla: "V pořádku."²⁷ Ale když přišla k muži Božímu na horu, chopila se jeho nohou. Géchazí přistoupil a chtěl ji odstrčit. Muž Boží však řekl: "Nech ji, má hořko v duši. Hospodin mi to zatajil a neoznámil mi to."²⁸ Ona řekla: "Což jsem si syna od svého pána vyžádala? Což jsem neříkala, abys mě nešálil?"²⁹ Elíša řekl Géchazímu: "Opásej si bedra, vezmi si do ruky mou hůl a jdi. Potkáš-li někoho, nezdrav ho, a pozdraví-li tě někdo, neodpovídej. Mou hůl polož chlapci na tvář."³⁰ Ale chlapcova matka řekla: "Jakože živ je Hospodin a jakože živa je tvá duše, nepustím se tě!" I povstal a šel za ní.³¹ Géchazí je předešel a položil hůl na chlapcovu tvář, ale ten se neozval a nic nevnímal. Vrátil se tedy vstříc Elíšovi a ohlásil mu: "Chlapec se neprobudil."³² Elíša vešel do domu, a hle, mrtvý chlapec byl uložen na jeho lůžku.³³ Vstoupil, zavřel dveře, aby byli sami, a modlil se k Hospodinu.³⁴ Pak se zdvihl, položil se na dítě, vložil svá ústa na jeho ústa, své oči na jeho oči a své dlaně na jeho dlaně; byl nad ním skloněn, dokud se tělo dítěte nezahřálo.³⁵ Potom se obrátil a prošel se domem sem a tam. Vrátil se a sklonil se nad chlapcem; ten sedmkrát kýchl a otevřel oči.³⁶ Elíša zavolal Géchazího a řekl: "Zavolej tu Šúnemanku!" Zavolal ji. Když k němu přišla, řekl: "Vezmi si svého syna."³⁷ Vstoupila, padla mu k nohám a poklonila se až k zemi. Pak si vzala svého syna a odešla.

³⁸ Jednou, když byl v zemi hlad, vrátil se Elíša do Gilgálu. Proročtí žáci seděli před ním. Tu řekl svému mládenci: "Přistav velký hrnec a uvař prorockým žákům polévku."³⁹ Jeden z žáků vyšel na pole nasbírat zeliny. Našel polní popínavou rostlinu a sesbíral z ní plný šat polních tykví. I přišel a rozkrájel to do hrnce na polévku, aniž to kdo znal.⁴⁰ Pak to nalili těm mužům k jídlu. Když trochu polévky snědli, vzkřikli: "V hrnci je smrt, muži Boží!" A neodvážili se jíst.⁴¹ Elíša řekl: "Dejte sem mouku." Nasypal ji do hrnce a řekl: "Nalévej lidu." I jedli a v hrnci už nic zlého nebylo.⁴² Potom přišel jakýsi muž z Baal-šališi a přinesl muži Božímu chléb z prvního obilí, dvacet ječných chlebů, a v ranci čerstvé obilí. Elíša řekl: "Dej to lidu, ať jedí."⁴³ Ten, který mu přisluhoval, namítl: "Cožpak to mohu předložit stu mužů?" Ale on odvětil: "Dej to lidu, ať jedí, neboť toto praví Hospodin: »Budou jíst a ještě zůstane.«"⁴⁴ Předložil jim to a oni jedli a ještě zůstalo podle Hospodinova slova.