Read the Bible

¹ Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi. Proto jsme světu cizí, že nepoznal Boha.² Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest.³ Každý, kdo má tuto naději v něho, usiluje být čistý, tak jako on je čistý.

⁴ Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná i proti zákonu Božímu, neboť hřích je porušení zákona.⁵ A víte, že Syn Boží se zjevil, aby hříchy sňal, a v něm žádný hřích není.⁶ Kdo v Synu zůstává, nehřeší; kdo hřeší, ten ho neviděl ani nepoznal.⁷ Dítky, ať vás nikdo neklame: Spravedlivý je ten, kdo činí spravedlnost - tak jako on je spravedlivý.⁸ Kdo však se dopouští hříchu, je z ďábla, protože ďábel od počátku hřeší. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy.⁹ Kdo je narozen z Boha, nedopouští se hříchu, protože Boží símě v něm zůstává; ba ani nemůže hřešit, protože se narodil z Boha.¹⁰ Podle toho lze rozeznat děti Boží a děti ďáblovy: Není z Boha, kdokoliv nečiní spravedlnost a nemiluje svého bratra.

¹¹ Neboť to je zvěst, kterou jste slyšeli od počátku: abychom se navzájem milovali.¹² Ne jako Kain, který byl z ďábla a zabil svého bratra. A proč ho zabil? Protože jeho vlastní skutky byly zlé, kdežto bratrovy spravedlivé.¹³ Nedivte se, bratří, když vás svět nenávidí.

¹⁴ My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti.¹⁵ Kdokoliv nenávidí svého bratra, je vrah - a víte, že žádný vrah nemá podíl na věčném životě.¹⁶ Podle toho jsme poznali, co je láska, že on za nás položil život. A tak i my jsme povinni položit život za své bratry.¹⁷ Má-li někdo dostatek a vidí, že jeho bratr má nouzi, a bez soucitu se od něho odvrátí - jak v něm může zůstávat Boží láska?¹⁸ Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem.¹⁹ V tomto poznáme, že jsme z pravdy, a tak před ním upokojíme své srdce,

²⁰ ať nás srdce obviňuje z čehokoliv; neboť Bůh je větší než naše srdce a zná všecko!²¹ Moji milí, jestliže nás srdce neobviňuje, máme svobodný přístup k Bohu;²² oč bychom ho žádali, dostáváme od něho, protože zachováváme jeho přikázání a činíme, co se mu líbí.

²³ A to je jeho přikázání: věřit jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovat, jak nám přikázal.²⁴ Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm; že v nás zůstává, poznáváme podle toho, že nám dal svého Ducha.