Read the Bible

¹ Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.² Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,³ Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.⁴ Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.⁵ V pr⁶ Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.⁷ Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,⁸ Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.⁹ Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.¹⁰ A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,¹¹ Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?¹² Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.¹³ Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.¹⁴ Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.

¹⁵ Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.¹⁶ Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.¹⁷ Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.¹⁸ Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.¹⁹ Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,²⁰ Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.

²¹ Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,²² Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.²³ A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.²⁴ Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.²⁵ Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.²⁶ Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.²⁷ Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.²⁸ Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.