Read the Bible

¹ Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův.² Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.³ Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.⁴ Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.⁵ Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah.⁶ Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.⁷ Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.

⁸ V Bohu jest spasen⁹ Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.¹⁰ Jistě žeť jsou marnost synové lidští,a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.¹¹ Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.¹² Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, [ (Psalms 62:13) A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. ]