Read the Bible

¹ Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.² Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.³ Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.⁴ Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.⁵ Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.

⁶ I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?⁷ Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.⁸ Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,⁹ (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),¹⁰ Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.¹¹ Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.¹² Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.¹³ Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.¹⁴ Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.

¹⁵ Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.¹⁶ Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.¹⁷ Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.¹⁸ Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.¹⁹ Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:²⁰ A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]