Read the Bible

¹ Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.² Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.³ A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.⁴ Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.⁵ Odplacuj

⁶ Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.⁷ Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.⁸ Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.⁹ Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.¹⁰ Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.¹¹ Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.¹² Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.¹³ Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.¹⁴ Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.¹⁵ Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,¹⁶ Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.¹⁷ Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.¹⁸ A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.¹⁹ Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.²⁰ Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.

²¹ Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.²² Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.²³ Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.²⁴ Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.²⁵ Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.²⁶ Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,²⁷ Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.²⁸ Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.²⁹ Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.³⁰ Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,³¹ Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.