Read the Bible

¹ Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,² Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.³ Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.⁴ Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.⁵ Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.

⁶ Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.⁷ Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,⁸ Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.⁹ Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?¹⁰ Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,¹¹ V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.

¹² Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.¹³ Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.¹⁴ Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.¹⁵ A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.¹⁶ Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:¹⁷ Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,¹⁸ Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,¹⁹ Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.

²⁰ Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.²¹ Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.²² Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,²³ (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),²⁴ Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.²⁵ Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.²⁶ Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.²⁷ Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?²⁸ Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?²⁹ Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.³⁰ Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,³¹ Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:³² Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;³³ Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.³⁴ Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.³⁵ Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.