Read the Bible

¹ Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.

² Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.

³ Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.

⁴ Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.

⁵ Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.

⁶ Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.

⁷ Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.

⁸ Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.

⁹ Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.

¹⁰ Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.

¹¹ Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.

¹² Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.

¹³ Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.

¹⁴ Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.

¹⁵ Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.

¹⁶ Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.

¹⁷ Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.

¹⁸ Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.

¹⁹ Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.

²⁰ Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.

²¹ Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.

²² Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.

²³ Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.

²⁴ Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.

²⁵ Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.

²⁶ Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.

²⁷ Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.