Read the Bible

¹ Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.² Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.³ Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.

⁴ Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.⁵ K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.

⁶ Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.⁷ Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.⁸ Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.

⁹ Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.

¹⁰ Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.¹¹ Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.

¹² Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.¹³ Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.¹⁴ Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš.¹⁵ Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;¹⁶ A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.

¹⁷ Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.¹⁸ Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.

¹⁹ Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.²⁰ Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.²¹ Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.²² Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.²³ Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.²⁴ Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.²⁵ Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.²⁶ Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.²⁷ Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.²⁸ Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.

²⁹ Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?³⁰ Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.³¹ Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.³² Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.³³ Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,³⁴ A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.³⁵ Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.