Read the Bible

¹ I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:² Víte, že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.³ Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.⁴ A radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.⁵ Ale pravili: Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.

⁶ Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,⁷ Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.⁸ A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?⁹ Neb mohla tato mast prod¹⁰ A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.¹¹ Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.¹² Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.¹³ Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.

¹⁴ Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,¹⁵ Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných.¹⁶ A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.

¹⁷ Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?¹⁸ On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.¹⁹ I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.²⁰ A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.²¹ A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.²² I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?²³ On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.²⁴ Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.²⁵ Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.

²⁶ A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.²⁷ A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.²⁸ Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.²⁹ Ale pravímť vám, žeť nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého.³⁰ A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.

³¹ Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda.³² Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee.³³ Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.³⁴ Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.³⁵ Řekl jemu Petr: Bychť pak měl také s tebou umříti, nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili.

³⁶ Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.³⁷ A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.³⁸ Tedy řekl jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou.³⁹ A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš.⁴⁰ I přišel k učedlníkům, a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou?⁴¹ Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.⁴² Opět po druhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá.⁴³ I přišed k nim, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy.⁴⁴ A nechav jich, opět odšel, a modlil se po třetí, touž řeč říkaje.⁴⁵ Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných.⁴⁶ Vstaňtež, pojďme. Aj, přiblížil se ten, jenž mne zrazuje.

⁴⁷ A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a starších lidu.⁴⁸ Ten pak, jenž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhožťkoli políbím, ten jest; držtež jej.⁴⁹ A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, a políbil jej.⁵⁰ I řekl jemu Ježíš: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili a ruce vztáhli na Ježíše a jali ho.⁵¹ A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho.⁵² Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou.⁵³ Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů?⁵⁴ Ale kterak by se pak naplnila Písma, kteráž svědčí, že tak musí býti?⁵⁵ V tu hodinu řekl Ježíš k zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne.⁵⁶ Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli.

⁵⁷ A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdežto zákoníci a starší byli se sešli.⁵⁸ Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl všeho toho konec.⁵⁹ Přední pak kněží a starší a všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali,⁶⁰ I nenalezli. A ačkoli mnozí falešní svědkové přistupovali, však nenalézali. Naposledy pak přišli dva falešní svědkové,⁶¹ A řekli: Tento jest pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech zase jej ustavěti.⁶² A povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš? Což pak tito proti tobě svědčí?⁶³ Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl k němu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?⁶⁴ Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží a přicházejícího na oblacích nebeských.⁶⁵ Tedy nejvyšší kněz roztrhl roucho své, a řekl: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho.⁶⁶ Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: Hodenť jest smrti.⁶⁷ Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili,⁶⁸ Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil?

⁶⁹ Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.⁷⁰ On pak zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš.⁷¹ A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná děvečka. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským.⁷² A on opět zapřel s přísahou, řka: Neznám toho člověka.⁷³ A po malé chvíli přistoupili blíže, kteříž tu stáli, i řekli Petrovi: Jistě i ty z nich jsi, neb i řeč tvá známa tebe činí.⁷⁴ Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval.⁷⁵ I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.