Read the Bible

¹ I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,² I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?³ I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:⁴ Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?⁵ Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?⁶ Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.⁷ I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.⁸ I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.

⁹ I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.¹⁰ A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.¹¹ A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.¹² I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.¹³ Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.¹⁴ Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.¹⁵ A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?¹⁶ Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.¹⁷ A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.¹⁸ Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.¹⁹ I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.

²⁰ Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.²¹ I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.²² Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?²³ Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?²⁴ Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.²⁵ On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.²⁶ I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.

²⁷ Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,²⁸ Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.²⁹ I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.³⁰ I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.³¹ A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.³² Nejposléze po všech umřela i žena.³³ Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?³⁴ A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.³⁵ Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.³⁶ Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.³⁷ A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.³⁸ Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.

³⁹ Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.⁴⁰ I neodvážili se jeho na nic více tázati.⁴¹ On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?⁴² A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,⁴³ Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.⁴⁴ Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?⁴⁵ I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:⁴⁶ Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,⁴⁷ Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.